Na skok v asijském New Yorku

Kuala Lumpur

Trochu to trvalo, ale nakonec se nám podařilo sepsat něco málo o Kuala Lumpur, kde jsme strávili dva týdny na přelomu října a listopadu 2016:

Thajskou kapitolu z minulých dílů jsme zakončili zabalením věcí (s hrůzou jsme zjistili, že se nám původní kilová nadváha zavazadel zvětšila na tříkilovou) a vyrovnáním účtu za ubytování. Další ráno jsme už jen naskočili do taxíku (OK, tak jednoduché to nebylo, protože taxi domluvené několik dní dopředu na recepci nedorazilo, takže jsme museli improvizovaně sehnat jiné, což o půl šesté ráno není v Chiang Mai úplně triviální úkol) a vyrazili na letiště.

Our pool
Kuala Lumpur: Po náročné cestě si zasloužíme trochu relaxace v bazénu umístěném téměř na střeše (36. patro!)

Na letišti jsme si zažili pár perných chvilek na pasové kontrole, protože jsme o jeden den (vlastně asi o sedm hodin) přetáhli povolenou dobu pobytu (poučení pro příště: odlet nepočítat jako měsíc od příletu, nýbrž jako 30 dní :-)). Přísně vyhlížející úředník to naštěstí vzal sportovně a ani nám nenapařil pokutu (500 bahtů za člověka a den), jen pohrozil, počastoval nás několika zlými pohledy a pak nás propustil do odletového prostoru, odkud jsme – tentokrát bez zpoždění! – odletěli do Malajsie.

Petronas Towers
Dvě krásky v noci – Petronas Twin Towers

Po nějakých třech hodinách ve vzduchu jsme konečně přistáli v hlavním městě Kuala Lumpur. Průchod přes imigrační úředníky a získání bezplatného 90denního víza byla hračka. Pak jsme pořídili místní SIM karty a vyrazili na rychlovlak KLIA Ekspress, který nás měl dopravil do centra na stanici KL Sentral.

KLIA Ekspress je asi nejrychlejší způsob, jak se dostat z letiště do centra, rozhodně ale není nejlevnější (zpáteční jízdenky pro nás pět vyšly na 270 ringgitů, tj. kolem 1500 Kč). Pokud se do KL vypravíme znovu, nejspíš zvolíme podstatně levnější taxi přivolané přes Grab. Mimochodem Grab se nám v KL osvědčil jako bezkonkurenční způsob dopravy. Funguje tu sice síť městských vlaků, ta nám ale přišla dost složitá a hlavně pro pět lidí drahá. Grabové taxíky stojí v KL pár šupů, takže pokud vám nevadí, že se občas na chvíli zaseknete v dopravní zácpě, doporučujeme spíš je. Jen si dejte pozor, pokud budete taxi volat z místa obklopeného mrakodrapy. Může se stát, že se řidičovi kvůli špatnému výhledu na oblohu ukáže chybná poloha (vaše) a bez znalosti místopisu mu zaručeně nevysvětlíte, kde vás má hledat.

Hledání letištní vlakové stanice se nám zároveň podařilo zkombinovat s kulturní vložkou v podobě pěveckého a tanečního vystoupení domorodých umělců – ukázku najdete v našem videu.

Nemůžeme si pomoct, ale Kuala Lumpur nám hodně připomíná New York – architekturou, energií, velikostí, pestrostí kultur a také tím, že nikdy nespí (ukolébavky nám nahrazoval zvuk sbíječek, který se nám do bytu otevřeným oknem hrnul i hodinu před půlnocí). Velkoměstský ruch je jednoduše daň z lokace: Náš byt pronajatý přes Airbnb byl na skvělém místě mezi dvojmrakodrapem Petronas Towers a věží Kuala Lumpur Tower – na obojí byl díky efektnímu nočnímu osvětlení parádní pohled! Spoustu věcí jsme měli v docházkové vzdálenosti, k těm vzdálenějším byla snadná cesta taxíkem.

Menara
Z apartmánu jsme měli super výhled – na jedné straně Petronas Twin Towers, na druhé věž Kuala Lumpur Tower

Ve městě jsme shodou okolností pobývali během hinduistické slavnosti diwali. Její hlavní části jsme si bohužel moc neužili, protože po většinu dne intenzivně pršelo – prostě pech. Přesto jsme si tu ale vyzkoušeli spoustu dalších věcí:

Park KLCC

Takhle velké hřiště jsme ještě neviděli! V rozlehlém parku se děti vyblbnou na bezpočtu různých prolézaček a hřišť. A jakmile jim začne být příliš horko, můžou skočit do obrovského brouzdaliště (jenom bacha na to, aby v něm nepobíhaly nahaté – Malajsie je islámský stát a děti pobývající „na ostro“ nenesou moc libě). Pokud máte děti (a vlastně i pokud je nemáte), tenhle park si určitě nenechte ujít – ale po pravdě řečeno, ono to ani nejde, protože je hned vedle mrakodrapů Petronas Towers.

Park
Dvacetihektarový park se spoustou atrakcí každému rodiči podstatně usnadní život 🙂

Ptačí park Kuala Lumpur Bird Park

Než jsem se rozhoupali vyrazit do místního ptačího parku, trochu nám to trvalo, protože naši vnitřní skrblíkové sváděli nelítostný boj s cenou vstupenek: dospělí to mají za 15 amerických dolarů, děti za 10. Nakonec jsme byli moc rádi, že jsme se plácli přes kapsu, protože den, který jsme tu strávili, byl super. V obrovském parku najdete přes dvě stovky ptačích druhů nejrůznějších velikostí a barev. Nejvíc nás bavilo krmit papoušky (na tuhle atrakci vám doporučujeme vyrazit co nejdřív, protože odpoledne už jsou dost přežraní :-)), sledovat nesyty africké, kteří nenasytně lovili rybky z jezírek, okukovat páví ocasy a poslouchat srandovní duté zvuky, které při svém tancování vydávají korunáči vějířoví. Kromě toho jsme pozorovali líhnutí kuřátek a zjistili spoustu zajímavostí o vývoji kuřecího embrya.

Bird Park
Volní jako ptáci

Malajská národní mešita

Nádherná hlavní mešita je tuze fotogenický způsob, jak přijít do styku s islámem. S dětmi jsme u té příležitosti probrali, proč se lidé vstupující do muslimského svatostánku zahalují – ženy i muži mají oděv, který jim zakrývá ruce i nohy, ženy mají navíc na hlavě hidžáb. Jako „vyletnění“ návštěvníci jsme nafasovali fialové hábity, které vypadaly podstatně méně sexy než obvyklé muslimské oděvy, holky navíc musely zakrýt vlasy.

Lilly
Mami, tohle chci nosit pořád! …(po pár minutách)… Už to můžu sundat? Je mi horko!

Petrosains, The Discovery Centre

Tohle vědecko-technické muzeum (ono to asi muzeum není, ale nevíme, jak to popsat lépe) je naprosto skvělé. Najdete tu bezpočet atrakcí, u kterých se vy i vaše dítka můžete poutavým a hlavně interaktivním způsobem dozvědět něco málo ze světa vědy a techniky. Tematický záběr je skutečně obrovský – od fyziky a ekologie přes umění až po vesmír a mnoho dalšího. Pro návštěvu jsme prozřetelně zvolili všední den a navíc jsme dorazili mezi prvními. Doporučujeme, abyste udělali to samé, protože se to tu velmi rychle plní a při pozdějším příchodu si kvůli netradičnímu, ale hezkému vstupu (nebo spíš vjezdu) do centra vystojíte pořádnou frontu.

Petrosains
V simulátoru hurikánu jsme si užili spoustu legrace. Na „ostro“ bychom to ale zkoušet nechtěli, protože by nám asi rychle ztuhnul úsměv na tváři 🙂

Muzeum telekomunikací

Na tohle malé muzeum jsme narazili po cestě do hlavní měšity. Je v něm spousta zajímavostí, které ocení spíš dospělí (ale na druhou stranu, děti se dost zabavily nad morseovkou). Nezapomeňte teplé oblečení – možná to byla výjimka, ale vevnitř klimatizace vytvářela arktické podmínky nezvyklé i v asijském prostředí :-).

Telekom museum
Počkej, mami – na tomhle telefonu fakt nejsou žádný hry?

Courání městem

V Kuala Lumpur je pořád na co koukat – zajímavou architekturu, zářivé barvy i milé lidi. Ať vyrazíte do centra, do čínské čtvrti, nebo Malé Indie (tady se jí říká Brickfields), nudit se určitě nebudete. A pokud byste přece jen nevěděli, kam dál, zkuste geocaching, který vám to tu ukáže zase trochu jiným způsobem. My jsme tu našli pět kešek na místech, na která bychom jinak skoro jistě nezavítali.

Kuala Lumpur
Fúze historie a současnosti. I to je Kuala Lumpur.

Jídlo

To nejdůležitější si necháváme na konec :-). Protože jsme sem přicestovali z Thajska, kde je něco dobrého a levného k snědku takřka na každém rohu, místní jídlo nás v první chvíli trochu zklamalo. Je možné, že hlavně kvůli tomu, že jsme bydleli přímo v centru a neměli skútry, které by nám dodaly potřebnou svobodu pohybu. Pár stánků se street foodem jsme ale měli i v naší načinčané čtvrti, takže jsme si nakonec přece jen našli pár dobrot, které nám budou chybět – třeba nasi lemak (rýže vařená v kokosovém mléce, obložená hovězím masem v omáčce, arašídy, vajíčkem a sušenými ančovičkami a doplněná řádnou porcí pálivého sambalu), pšeničné placky roti podávané se vším možným nebo pekelně sladký „tažený čaj“ s mlékem teh tarik.

Nasi lemak
Naše oblíbená snídaně – nasi lemak.

Další fotky najdete v galerii:

Share this post | Podělte se o článek

Napsat komentář